Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

HISTORIE - KULTURA

Do nástupu komunismu existovaly v Schönbachu občanské spolky, konala se anenská procesí, probíhaly májové oslavy. O anenské pouti byla kaplička vyzdobena papírovými růžemi a cesta fáborky a vlaječkami. Před poutí sedláci vysekali v polích cestu pro procesí, i když obilí ještě nebylo dozrálé. Tradovalo se totiž, že sedláci kdysi jeden rok anenskou pouť nepořádali a že je za to v létě stihly velké záplavy. Pouť vyvrcholila večerním bálem v Brauneho hospodě. Zábavy, včetně vzpomínaných pašeráckých bálů, se konávaly i ve druhé hospodě, které se však až do konce války netěšila takové oblibě. Stodola vedle Brauneho hospody byla upravena na divadelní sál, ve kterém hrával místní ochotnický soubor. Před jevištěm byla malovaná plátěná opona s obrazem Adamova. Hrály se tu hry jako Zelená louka, Země úsměvů, Carmen, Cikánský baron a další. Do místní kaple o sobotách a při slavnostních příležitostech docházel farář z Flájí. Od padesátých let se zde již nekonaly bohoslužby. V roce 1952 požádal místní úřad o její odsvěcení. Kaple byla vyrabována, sloužila jako kovárna pro trestance a později jako skladové prostory. O zboření se nedochovala žádná dokumentace ani zmínka v kronice. Po válce se kulturní život soustředil především na Ketnerovy šenkovny, kde se konaly tancovačky,besedy, veřejná shromáždění a promítaly se filmy. Hospoda se těšila takové oblibě, že zřízení noclehárny v tanečním sále v roce 1951 zvedlo vlnu protestů a noclehárna musela být přestěhována jinam. Přesto byla v roce 1960 zavřena. Dvacet let nato byly na místě sálu postaveny garáže a celá hospoda nakonec ustoupila stavbě parku Přátelství.V květnu 1956 byl otevřen Dům pracovních záloh (později Kulturní dům SHD), jeho štít je opatřen freskou z kamenické školy v Hořicích v Podkrkonoší. Provoz kulturního domu byl hrazen Severočeskými hnědouhelnými doly. Větší část vstupenek na hromadné akce skupovaly místní podniky a rozdávaly je zaměstnancům. Před otevřením kulturního domu si rozličné kulturní akce pořádala jednotlivá učiliště. Na návštěvu učňů tehdy například dojížděla spisovatelka Marie Majerová či autor Hornické kroniky Mostecka, Ilja Bart. Programy schvalovala kulturní komise a osvětová beseda. Za kulturním domem mělo být později postaveno letní kino, ale zvítězily garáže. V roce 1957 navštívil Meziboří prezident Antonín Zápotocký s manželkou, prohlédl si učiliště a v kulturním domě besedoval o své knize Vstanou noví
bojovníci. Doly Vítězného února v Záluží koupily pro kulturní dům dvě promítačky, takže se v Meziboří dvakrát týdně promítaly filmy.V roce 1960 v rámci oslav československo-bulharského přátelství se v Meziboří krátce zastavili prezidenti Antonín Novotný a Todor Živkov. V roce 1961 byl založen Klub důchodců, Svaz československo-sovětského přátelství, Pionýrská organizace, čtenářský kroužek Fučíkova odznaku, maňáskový soubor podniku Vítězného února Záluží a Výbor žen byl přejmenován na Svaz žen. Ve stejném roce vznikla nová městská knihovna. V té době odehrál první učňovský ochotnický kroužek své premiérové představení. Goldoniho hru Lhář, a činnost zahájil jazzový soubor pod vedením učitele Ivana Štěpánka. V roce 1962 se začal zavádět rozhlas po drátě. Téhož roku zavítal do města armádní generál Ludvík Svoboda. Navštívil sokolovnu, v Klubu důchodců se zapsal do klubové kroniky a besedoval s učni a obyvateli v kulturním domě. Zhruba v této době však začíná být patrna celková tendence zavírat se před plánovanou kulturou doma. Souvisí s tím pochopitelně i skutečnost, že si lidé ve větší míře začali pořizovat televize. V roce 1965 již také necelých 75 % rodin v Meziboří televizi vlastnilo. V roce 1964 založili manželé Podlenovi oblíbený pěvecký sbor. V rámci sbormistrů pokračují dodnes. Téhož roku srazilo vojenské auto, které vezlo vojáky na nácvik spartakiády, sochu sportovkyně od ak. sochaře Milana Lahody před sportovní halou. Sám autor ji později slepil 10 krabičkami lepidla epoxid a usadil na původní místo. Opodál stojící socha sportovce už takové štěstí neměla. V roce 1984 ji srazil podnapilý řidič a na své místo se již nikdy nevrátila.V dubnu 1966 se v kulturním domě uskutečnil krajský filmový festival amatérského filmu. Barevný film autorů Jaroslava Antola a Jana Čachotského získal zvláštní cenu poroty za kritický přístup k místní problematice. Film byl uložen v městském archivu, ale později se ztratil.V roce 1968 se První máj poprvé slavil v Meziboří, tedy ne již pochodem do Litvínova. To snad svědčí o poněkud uvolněné atmosféře. Nakrátko byl v Meziboří založen i Junák pod vedením pánů Suchého a Šmída.V roce 1969 byla v domě kultury otevřena výstavní síň, ve které se v průběhu dalších let uskutečnily mimo jiné výstavy obrazů Maxe Švabinského, Cyrila Boudy, Emila Filly či Václava Rabase. Ten rok byl kromě Junáka zakázán i Klub socialistické akademie založený v roce 1965. Jeho hlavní náplní bylo organizování plesů, majáles a podobných společenských akcí ve spolupráci s herci mosteckého divadla. V letech 1974 - 1976 vycházel poprvé městský časopis Informátor a v roce 1976 zahájil činnost Miniklub, který zorganizoval například besedu s místním spisovatelem Jiřím Ševejdou či koncert Karla Zicha. Stejného roku uspořádal Svaz žen v Meziboří festival dětského sborového zpěvu. Pro svou oblíbenost se pak konal každoročně až do roku 1989.V roce 1978 byl v Meziboří založen protialkoholní sbor a o rok později bylo otevřeno nové kino Družba.V roce 1982 bylo odhaleno sousoší akademického sochaře Petroše před městským národním výborem Čest a sláva sovětským osvoboditelům a našim budovatelům socialismu. Socha byla po devíti letech odstraněna a uložena v areálu rozpočtového zařízení na Markově kopci. V roce 1989 byla před obchody na náměstí Budovatelů odhalena skupina soch od manželů Kotrbových Tři květy a do parku Přátelství umístěno sousoší sochaře M. Bílka Tančící děti.V roce 1993 bylo zahájeno plošné vysílání kabelové televize s šestadvaceti programy. Následovalo uzavření kulturního domu, na jehož provoz město nemělo peníze, a jeho prodej soukromému podnikateli, který však zkrachoval. Objekt dnes patří Komerční bance, která se jej snaží znovu prodat. Po několik let bylo kino zavřeno pro nezájem diváků. V současné době občané opět projevují zájem o filmová představení a kino promítá pro děti v odpoledních hodinách a pro dospělé ve večerních hodinách. Sál kina je občas využíván k mimořádným kulturním akcím.
V květnu 1998 se tam konal kulturní program k oslavám 600 let výročí Meziboří. Oslavy, kterých se zúčastnili i rodáci ze Schönbachu a zástupci spřízněných měst - italského Sogliana a německé Saydy - vyvrcholily ohňostrojem.